Poslanecká sněmovna bude projednávat pozměňovací návrhy týkající se mimo jiné odškodňování závažných reakcí po očkování. „Jde o totalitní relikt,“ říká o současné podobě poslanec Jan Farský, který o změnu usiluje.

Ochrnutý na půlku obličeje. Taková je realita pro dvouletého Honzíka z Jihomoravského kraje. Jeho postižení je následkem povinného očkování, což uznali i odborníci. Stát ale dává od napáchané škody ruce pryč a chlapce odmítá odškodnit. Aby se s takovým jednáním už další rodiče v Česku nemuseli smiřovat, míří tento týden do sněmovny návrh poslance Jana Farského na zavedení odškodnění po očkování.

„Každý člověk a rodič to musí chápat. Zdravotnická a farmaceutická lobby se samozřejmě staví na silný odpor, ale doufám, že se mi podaří poslance přesvědčit. Ministerstvo zákon slibuje už dva, tři roky, ale zatím se nic nestalo,“ vysvětluje Jan Farský, proč předkládá návrh změny zákona o specifických zdravotnických službách. Podle něj ministerstvo zdravotnictví do voleb nový zákon připravit nestihne. Postižené rodiny by tak musely čekat nejméně další dva roky. „A to by bylo velmi nešťastné. Jde o totalitní relikt a já ho chci odstranit,“ cituje Jana Farského spolek Rozalio, který se dlouhodobě věnuje problematice očkování.

Sněmovna dostane návrh k projednání ve středu 26. dubna. Podle Farského část zdravotnického výboru na jeho argumentaci slyšela, ale v situaci, kdy již ministerstvo zákon připravuje, to bude mít jeho návrh těžké. „Ale není to bez šance,“ dodává. Na rozdíl od poslanců má v tomto jasno ombudsmanka Anna Šabatová. „Stát by měl nést odpovědnost za případné negativní účinky povinného očkování,“ uvedla již před časem mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Soudy a soudy. Vymoci odškodnění není snadné

Pokud návrh neprojde, nezbude českým rodičům, než se dál soudit. Jako rodině malého Honzíka, který ve čtyřech měsících ochrnul po aplikaci hexavakcíny. „Ministerstvo nárok rodiny na odškodnění odmítá. Žaloba proti státu je nyní u Obvodního soudu pro Prahu 2, tak uvidíme, jak to dopadne. Je možné, že to skončí až u Ústavního soudu. Tam, kde stát očkování nařizuje, je také větší šance, že by žaloba uspěla u Evropského soudu pro lidská práva. Tam by soud mohl spíše dovodit odpovědnost státu,“ říká k případu právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která rodinám postiženým očkováním pomáhá se žalobami.

Kromě toho liga zpracovala také analýzu, jak k odškodňování pacientů s nežádoucími účinky po očkování přistupují v zemích západní Evropy. „Z analýzy vyplynulo, že například v Německu, Belgii nebo Velké Británii, kde očkování není povinné, stát děti postižené očkováním odškodňuje,“ dodává Zuzana Candigliota.

Statistika nežádoucích účinků očkování pokulhává

Podle Martiny Suchánkové ze spolku Rozalio se v České republice nevedou žádné statistiky, kolika rodin se nežádoucí účinky vakcinace týkají. Podezření na vedlejší účinky vakcín se hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), ale sami odborníci uznávají, že hlášeno je jen malé procento případů. Na druhou stranu SÚKL připomíná, že „hlášení jsou pouhým podezřením na nežádoucí účinek, nikoli prokázaným nežádoucím účinkem. Kauzální souvislost není hlásitelem stanovována a ve výčtu reakcí není zohledňována. Z výčtu reakcí proto nelze činit jakékoliv závěry o kauzalitě a následně o bezpečnosti vakcín. To je možné až po podrobném zhodnocení. U známých nežádoucích účinků, kde již byla mezi přípravky a reakcemi kauzalita prokázána, je pravděpodobné, že se jedná o nežádoucí účinek vakcíny. U nových, dosud neočekávaných reakcí, které jsou hlášeny pouze v malém počtu, hlášení často neobsahují dostatečné množství informací pro zhodnocení a není znám mechanismus vzniku reakce, není možné stanovit závěr o kauzalitě.“

Z celkových 794 hlášení za rok 2014 bylo 633 vyhodnoceno jako závažných, za rok 2015 pak z celkového počtu 1 156 podezření na nežádoucí účinky očkování bylo přibližně 85 % hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín vyhodnoceno jako závažné. „Důvodem není skutečnost, že by vakcíny způsobovaly většinou závažné reakce, ale odpovídá to zákonnému požadavku na správné hlášení,“ dodává k tomu však SÚKL a dále uvádí: „Naprostá většina reakcí, které byly za rok 2015 nahlášeny, byly reakce očekávané, které jsou již popsány v SPC. Celkový počet hlášení je relativně velmi malý vzhledem k počtu dávek vakcín, podaných za tento rok.“

„Je to pro nás alespoň jisté vodítko. Zřejmě by se všechny tyto případy neodškodňovaly, náš odhad jsou desítky rodin ročně, na které by se odškodnění vztahovalo,“ říká Martina Suchánková a dodává, že Rozalio návrh Jana Farského vítá. „Jeho přijetí vidíme jako výbornou možnost narovnání současného stavu do doby, než ministerstvo předloží samostatný zákon,“ uzavírá.

Zdroj: TZ Spolek Rozalio, Informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv SÚKL

www.vitalia.cz