Smlouvy nezveřejněné v internetovém registru se stanou neplatnými. Pod normu budou spadat smlouvy státu a obcí s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty. Sněmovna přehlasovala senátní úpravy, podle nichž by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům jen nejméně desetitisícová pokuta.

Před několika lety si tehdejší slovenská premiérka Iveta Radičová pochvalovala registr smluv, který u našich východních sousedů začal fungovat v roce 2011, a doporučovala české vládě podobné opatření. „Po prvním roce fungování úspora ve veřejných financích dosáhla v průměru 30 procent,“ řekla už tehdy HN. Navzdory tomu trvalo více než čtyři roky, než českým parlamentem definitivně prošel podobný zákon, podle něhož by měly obce, kraje a stát zveřejňovat uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun.

Jak bude registr vypadat a hlavně zda vůbec bude, přitom nebylo jasné do poslední chvíle. Část sociálních demokratů neskrývala své výhrady k navrhovanému zákonu a přikláněla se spíš k senátní verzi. Tu označovali za „vykastrovanou skořápku“ jak aktivisté z Rekonstrukce státu, tak i někteří poslanci.

„Když to prošlo Senátem, tak jsem byl úplně v klidu a říkal jsem si, že tohle nemůže nikdy projít. Ale když sociální demokracie oznámila, že podpoří senátní návrh, tak jsem byl úplně paf,“ popisoval po závěrečném hlasování předkladatel návrhu Jan Farský (TOP 09 / STAN).

„Sjednotil nás senátní paskvil,“ oddychl si zákonodárce za hnutí ANO Radek Vondráček. Pro původní sněmovní verzi nakonec hlasovalo 110 poslanců, přestože ještě pár minut před hlasováním byla ve hře i varianta, že celý zákon spadne pod stůl.

Ještě před volbami se přitom zdálo, že by na registru, od kterého si neziskové organizace slibují, že bude jedním z hlavních protikorupčních nástrojů, měla být jasná shoda. Návrh nakonec ve sněmovně ležel déle než jeden a tři čtvrtě roku. Narážel na nevoli hlavně ze strany části vládní koalice.

ČSSD vadilo zejména to, že by se státní podniky ocitly v nevýhodě. Oblíbeným příkladem se stal Budějovický Budvar. Ministr průmyslu Jan Mládek ale v úterý přidal i další. „Textilní zkušební ústav přijde asi o devět milionů, protože se dostane do situace, že nebude mít možnost jakékoliv obchodní strategie. Začnou masivně ztrácet zákazníky, neboť tuzemská i zahraniční konkurence povinnost zveřejňovat nemá,“ nastiňoval možné černé scénáře a žádal o podporu verze, která se do dolní komory vrátila ze Senátu.

Podle Vondráčka jde ale o záležitost, která se řešila několikrát. „Státní podniky mohou začernit to, co považují za obchodní tajemství, kromě toho nemusí uvést údaje o ceně a smluvní straně. Pak mi není jasné, v čem je můžeme poškozovat,“ řekl HN.

Rozjitřenou atmosféru okolo přijímání registru smluv dobře ilustrovalo i posledních několik dnů před hlasováním. Aktivisté z Rekonstrukce státu obvolávali a obepisovali poslance, aby jim na poslední chvíli připomněli, k čemu se před volbami zavázali. To se ovšem zákonodárcům příliš nelíbilo.

„Mně mediální masáž kolem toho trošku vadila a myslím, že způsobila nejenom u mě, ale i u některých mých kolegů poslanců spíše určitý odpor, i když k zákonu měli původně sympatie,“ poznamenal na úvod téměř tříhodinové diskuse zpravodaj návrhu Jan Chvojka (ČSSD).

www.ihned.cz